|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v jednotách Kosmákovy župy spolku Orel
DOLÁK, Jan
Bakalářská práce pojednává o historii tělesné výchovy a sportu v Kosmákově župě spolku Orel. Kosmákova župa vznikla odsouhlasením k rozdělení Západomoravské župy na valném sjezdu Československého Orla 31. července 1947. Jmenovaná župa má sídlo ve Znojmě a jednotlivé jednoty jsou ze Znojemska. Činnost této župy byla ovšem zastavená komunistickým režimem. Po dlouhých letech v komunistickém režimu se župu podařilo obnovit 1. ledna 1996. V jednotlivých fázích po obnovení vznikaly jednoty, které však na orelské scéně nevydržely a ukončily svoji činnost. Nyní má Kosmákova župa 6 jednot: Mramotice, Pavlice, Přeskáče, Únanov, Vémyslice a Znojmo. Práce dále objasňuje život patrona župy Václava Kosmáka. Sekundárně se zaměřuje na průběh činností organizace Orel od prvopočátku až do současnosti a popisuje osobnost orelské tělesné výchovy Jana Šrámka.
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Historie tělesné výchovy a sportu v Borovanech
TOMÁŠEK, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá historií tělesné výchovy a sportu v Borovanech od počátku založení místní jednoty Sokol až do roku 2018. V první části je popsána stručná historie města Borovany. Dále je práce rozdělena do třech hlavních historických období. V prvním období je zaznamenán vývoj tělesné výchovy a pozdějších sportů od roku 1908 až do roku 1945. Druhé období se zaměřuje především na vývoj sportovních odvětví mezi lety 1945 a 1989. Třetí období zaznamenává vývoj významných sportovních oddílů v Borovanech, a to zejména v letech od roku 1989 až do roku 2018. V poslední části jsou představeni nejúspěšnější sportovci v historii Borovan.
|
|
|
Dějiny tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909-1948
Vejvar, Stanislav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Historie tělovýchovné organizace Orel v Čechách 1909 - 1948 V roce 1909 vznikla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku tělovýchovná organizace Orel. Sjednotila organizace, které pro katolíky organizovaly tělocvičné aktivity. Jejími předky byly svatojosefské jednoty, katoličtí tovaryši a křesťanskosociální tělocvičné odbory. Orlové měli za vzor slovinského katolického Orla, jehož zakladatelem ve Slovinsku byl na začátku 20. století kněz a politik Jan Evangelista Krek. Organizace Orla vznikla za rakousko-uherské monarchie, v časech Československé republiky 1918 - 1938 značně zesílila na celém území státu, roku 1935 dosáhla přes 160 tisíc členů. Celoživotním starostou Orla byl Msgre. Jan Šrámek, katolický kněz a politik. Orel provozoval tělovýchovu pro muže, ženy, dorost i žactvo v křesťanském duchu. Pořádal cvičení v místních jednotách a dva významné slety: mezinárodní slet roku 1922 v Brně a Svatováclavské dny orelstva r. 1929 v Praze. Orel udržoval kontakty se zahraničními křesťanskými tělocvičnými spolky, stal se členem FICEPu (Mezinárodní katolická tělovýchovná federace). Pořádal zájezdy na zahraniční slety (např. do Francie, Jugoslávie nebo Polska). V čase ohrožení Československa nacistickým Německem r. 1938 orlové vstupovali do Svazu občanské pohotovosti jako dobrovolníci při obraně republiky. Za okupace...
|
|
|
Participace tělovýchovných spolků v období první republiky
VANDASOVÁ, Gabriela
Práce se zabývá participací tělovýchovných spolků Sokol a Orel na občanském životě v Československu v období roků 1918 až 1938, tedy v období nazývaném první republikou. Konkrétně se pak práce zaměřuje na participaci v oblasti politické, sociální a ekonomické, na východiska této participace a na konkrétní způsoby s cílem provést jejich porovnání.
|
|
|
JEDNOTA ČSL. ORLA OD POČÁTKU STOLETÍ DO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NA PŘÍKLADU JIHOČESKÉ TŘEBONĚ A JINDŘICHOVA HRADCE
PFEIFEROVÁ, Mária
Práce se zabývá zkoumáním aktivit katolického tělovýchovného spolku Čsl. Orel od počátku století do druhé světové války. Popisuje jeho historii a na příkladu jeho aktivit na jihu Čech, konkrétně v Jindřichově Hradci a Třeboni vysvětluje jeho nejdůležitější činnost. Vysvětluje na konkrétních příkladech cíle jeho práce a také jeho historický význam. Ukazuje hlavní smysl v propojení duchovna a fyzična. V první části popisuje historii Čsl. Orla, jeho vznik, organizaci a nejzajímavější historické momenty. V druhé části popisuje jeho činnost na jihu Čech. V třetí části zasazuje do historického kontextu práci Orla v Třeboni a ve čtvrté části v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Volnočasové aktivity spojené s římskokatolickou církví v třeboňské farnosti v letech 1900 - 1938
PFEIFEROVÁ, Mária
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit se zřetelem k náboženskému životu v třeboňské farnosti v letech 1900 až 1938. V první části popisuje Třeboň na počátku dvacátého století, vývoj správy města, školství, hospodářství a společenský život. V druhé části popisuje spolkovou činnost v letech 1900 až 1938 podle různých zdrojů. Ve třetí části se práce zaměřuje na katolické spolky a volnočasové aktivity spojené s katolickou církví popsané ve Spolkovém indexu, Jihočeském obzoru, ve farní kronice a dalších zdrojích.
|
host ::
RSS.